Jste na stránce: Hotel Richmond Teplice / Tipy na výlet
Je vedle labutího domku nejvýraznější stavbou v prostoru Zámecké zahrady. Patří do skupiny drobných zahradních staveb, které zde vznikly při přetváření zahrady z barokní, francouzského stylu, na rozvolněný krajinářský park anglického typu v závěru na přelomu 18. a 19. století. Empirový pavilon má podobu antického chrámu se sloupy s jónskými hlavicemi. Tento typ staveb nalezneme i v dalších rozsáhlých a bohatě vybavených krajinářských parcích (např. v lednicko-valtickém areálu, u zámku Veltrusy apod.). Býval častým cílem vycházek lázeňských hostí po Zámecké zahradě a místem dostaveníček a romantických schůzek. Stavba je kulturní památkou chráněnou státem.
Kostel je trojlodní basilikou s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, ke které přiléhá malá schodišťová válcová věž. V nejvyšším patře je hranolová věž zúžena a obehnána pavlačí, za kterou se nacházel byt hlásného. Postaven na starších základech mezi lety 1585-94. K rozšíření a významné barokizující přestavbě kostela došlo v letech 1700-03, pravděpodobně pod vedením zednického mistra Kristiana Laglera. Věž je kryta charakteristickou barokní přílbovou střechou, kterou získala právě při poslední velké přestavbě r. 1703. Pod kostelem se nachází hrobky dvou šlechtických rodů - držitelů Teplic: Vchynských a Clary-Aldringenů.
Na osamoceném vrchu na okraji Teplic se nachází zříceniny pozdně gotického hradu, vystavěného v letech 1478-86 Janem Ilburkem z Vřesovic. Na počátku 17. století byl přebudován v pevnost s vynikajícím a v našich zemích téměř ojedinělým systémem bastionového opevnění. Pevnost sehrála významnou úlohu za třicetileté války, kdy byla střídavě dobývána a několikráte držena švédskými vojsky, která plenila okolí. Po skončení války byla z nařízení císaře Ferdinanda III. pevnost zničena. Její ruiny se v dalších staletích staly oblíbeným romantickým výletním místem teplických lázeňských hostů. V letech 1884-85 zde nechal teplický kníže Clary-Aldringen vystavět pseudogotickou imitaci hradních budov, která sloužila jako výletní restaurace.
Z boku lázeňské budovy Pravřídla, v uličce proti děkanskému kostelu sv. Jana Křtitele naleznete výklenek s keramickým reliéfem prasečí hlavy, ze které vytéká voda nejstaršího a nejsilnějšího teplického pramene Pravřídla. K jeho objevení mělo podle legendy, uváděné v Kronice České Václava Hájka z Libočan, dojít v r. 762, kdy se vepři pasáčka Kolostůje při pastvě v lesích opařili v tůni a dali tak objevit teplé prameny. Ve skutečnosti však byly teplické teplé prameny známy již nejméně na přelomu našeho letopočtu, jak dokazují zlaté keltské a římské mince nalezené ve skalní puklině pramene při katastrofě zapadnutí pramenů v r. 1879.
V dolní části Lípové ulice, na kraji Havlíčkových sadů naleznete malou typickou empírovou kašnu s osmibokou profilovanou nádrží ve třech stupních a čtyřbokým středním pilířkem ozdobeným nástavcem v podobě stylizovaného květu.
Je tvořena soustavou trysek vytvářejících tryskající vodou tvar pampelišky, která padá do malého bazénku vytvořeného před zahradním průčelím Císařských lázní v Lázeňském sadě v místech, kde ještě počátkem 20. století stávala vnější dřevěná kolonáda Císařských lázní.
Fontána uprostřed kruhového bazénu a ochozu půlkruhové kolonády, tvořené arkádou z nerezové oceli je reminiscencí na původní klasicistní kolonádu postavenou pro lázeňské hosty v těchto místech Lázeňského sadu v roce 1830 u příležitosti tzv. Panovnického kongresu konaného v Teplicích. Původní stavba však byla zděná a nesla prvky antického slohu. Ve stínu jejího ochozu nacházeli spočinutí i občerstvení lázeňští hosté při svých vycházkách. Stejně tak i dnes je toto místo cílem odpočinkových vycházek lázeňských hostů i teplických obyvatel. Fontána i kolonáda je doplněna velkým počtem růžových keřů.
Správněji však Jubilejní kašna. Osazena v Lázeňském sadu v roce 1862 u příležitosti oslav 1100. výročí objevení teplických pramenů. Vytvořena byla podle projektu ing. Adolfa Siegmunda, pozdějšího starosty města, s kamenickými články od K. Ullmanna z Drážďan. Kašna nese prvky románské architektury. Chrliče v podobě prasátek a český poválečný nápis upomínají na důvod odhalení kaąny - oslavy výročí i legendu objevení pramenů - odtud zlidovělý název Kolostůjova kašna. Na jejím vrcholku bývala ještě před válkou osazena socha ženy s antickou amforou - Nymfy pramenů.
Morový sloup se Svatou trojicí byl postaven z pískovce dle návrhu slavného sochaře Matyáše Brauna v letech 1718-19. Byl poděkováním za odvrácení morové epidemie v roce 1713. Je jedním z nejkrásnějších Braunových výtvorů.
Byla osazena do středu Laubeho náměstí, přes ulici naproti hotelu. Opět představuje mistrovské zvládnutí místního tradičního materiálu - skla.
Součástí zámeckého areálu jistě již od dob renesance, ze kdy pochází i oba rybníky. Postupně přetvářená podle dobových estetických měřítek. Naposledy na přelomu 18. a 19. století - z přísně geometrické francouzské zahrady ve volně rozvinutý krajinářský park anglického typu s množstvím drobných staveb (pavilony, chrámky, promenády apod.), rafinovaných průhledů a řadou cizokrajných okrasných dřevin. Již od počátku 17. století doporučována a vyhledávána lázeňskými hosty k procházkám a odpočinku. I dnes slouží zeleň Zámecké zahrady uprostřed města pro relaxaci lázeňských hostů i dalších obyvatel města.
Zajděte do šanovského parku, zaposlouchejte se do ševelení staletých buků, navštivte některou z cukráren, objednejte si kávu a relaxujte! Jste v lázeňském městě, času máte dost, tak proč se neprojít?